Když chcete přilákat solventní kupce na svůj dům, kamenné obklady jsou to pravé!

Je to jenom pár let, co mi umřela matka. Dožila se celkem vysokého věku. Jako to běžně bývá, zanechala po sobě majetek. Nejenom, že jsem jako jediný dědic obdržel slušnou částku peněz, ale taky jsem se, poněkud nechtěně, stal majitelem rodinného domu. Jo, kdyby to byl hezký, malý a útulný domeček s praktickou přední zahrádkou, ve které roste jenom tráva a tulipány, zřejmě bych se potěšil, že nebudu mít téměř žádné starosti s údržbou anebo s případným prodejem. 

Naši předkové však byly tak trochu mamonáři, a tak čím větší dům jste mněli, tím lépe jste vypadaly před svými sousedy. Co tam po tom, že o velký dům se třeba starat mnohem víc, než o praktický bungalov. Můj nový dům má nejenom dvě poschodí, ale taky má přes padesát let, 6 jizeb, dvě koupelny a obrovskou zahradu plnou keřů, stromků a tak dále. Dobře, tu zahradu bych ještě prodýchal, mnoho lidí dnes chce koupit dům s velkou zahradou. Ale ne dům, který vypadá jako kdyby na něm od druhé světové války nikdo ani nehnul prstem. Abych se domu zbavil, bylo samozřejmé, že budu muset přikročit k rozsáhlé rekonstrukci. 

Abych přilákal kupce, kterým nebude dělat problém sáhnout hlouběji do kapes, rozhodl jsem se, že zděděné peníze obětuji a dům předělám na opravdu luxusní kousek. Zkonzultoval jsem svou situaci se šikovným architektem, který mi poradil pořídit si zevnitř i zvenčí kamenné obklady. Samozřejmě, že všechno jenom v rámci možností a takovým způsobem, aby se to s obkladem příliš nepřehnalo a aby dům nepůsobil kýčově. Do interiéru jsme zvolili převážně mramor a do exteriéru břidlici. Rekonstrukce sice stála dost peněz a hlavně času, ale kamenný obklad způsobil přesně požadovaný efekt. Netrvalo to dlouho a dům se prodal šťastnému mladému páru, který by si mohl dovolit třeba i vilu na Maledivách.